Jak nebýt za hlupáka, tohle při cestování nedělej!

Po třech letech zase zpátky. Než se pustíme do míst a měst, které jsem stihla za tu dobu navštívit, mám tu pro vás článek. Článek je primárně o tom, jak nebýt za toho typického turistu, ale spíš za cestovatele. Enjoy <3

Nevědět nic o jiných kulturách

Nemám ráda, když lidé cestují bez určité úcty. Ať už jedete, nebo letíte do jiného města, nebo na jiný kontinent, vždy objevíte něco nového. Jiné zvyky, jídlo, nebo třeba zákony. To co je u nás legální, jinde být nemusí. Náš svět je obrovský a rozmanitý.

Problém nastává u nás, zemí tzv. prvního světa. Máme tendenci si myslet, že se vše točí kolem nás a proto je pro nás těžké respektovat jiné kultury.

Tenhle problém se nedá změnit přes noc, ale zkusme se na to aspoň připravit, ať nezažijeme takový kulturní šok.

Určitě doporučuju najít si důvěrné zdroje, něco si o lokálech zjistit a připravit se, aby jste jim nenarušovali jejich pohodu. To, že u nás můžete do kostela v botách neznamená, že v jiné zemi je to taky v pohodě.

Prosba nakonec, není dobré soudit lidi a škatulkovat na základě toho, co vám třeba vnutili média, udělejte si názor sami. S otevřenou myslí na vás čekají velké dobrodružství.

Předpokládat, že váš trip půjde vždycky hladce

Jednou mi jedna moudrá psycholožka řekla, neočekávej, budeš zklamaná akorát ty. U cestování to platí dvojnásob!

Udělejte si plán toho, co chcete vidět nebo navštívit, ale pokud se vám do cesty dostane jiný plán, neodsuzujte ho. Spontánní výlety přinášejí ty nejlepší zážitky. Nebuďme proto zbyteční perfekcionisti a připravme se na to, že se vždycky může něco zvrtnout. Může se to podělat a vlastně to nebude ani vaše chyba. Mám pocit, že každý můj trip přinesl nějakou nestandardní situaci, kterou jsme museli hned řešit a nakonec jsou z toho super zážitky. Třeba jako když mi uletělo letadlo, ale o tom zase v jiným článku.

Cestujte s myšlenkou, že se něco může pokazit a když ne, radujte se a nenechte se ničím rozhodit. Co se má stát se stane.

Tímhle vás rozhodně nechci nabádat k tomu, aby jste cestovali na punk s tím, že to nějak dopadne, ale buďte otevření všemu.

Jo a určitě si dělejte cestovní pojištění, stojí to pár korun a může vám to nakonec spoustu peněz ušetřit. I když tvrdíte, že vám se nic nestane, zrovna vám se něco stát může a v jiné zemi se to řeší podstatně hůř.

Stravování se na špatných místech

Já bych o svých žaludečních diskomfortech mohla napsat knížku i přes to, že se stravuju na normálních místech a ne z popelnice za hospodou na rohu.

Předejít tomu můžete tím, že půjdete do restaurací, kde už někdo byl a mají fajn recenze. Super aplikace je například Tripadvisor nebo pro vege komunitu třeba Happycow.

I když jste hrozně hladoví, neříkejte ano prvnímu místu, které potkáte, ale zkuste si udělat nějaký research a vybrat něco kvalitního. Zároveň tím ale nechci nabádat k tomu, vyhnout se lokální stravě. Třeba Thajsko a jejich pouliční stánky s jídlem jsou ten opravdový zážitek a recenze asi jen tak nikde nenajdete. Zkuste na to jít s citem.

Nepočítejte s tím, že všichni umí anglicky

Další věc, kterou bych řekla že má hodně lidí nastavenou je ta, že všichni mluví anglicky. Tohle je OMYL jako hrom. Zmíním mé oblíbené Thajsko, kde na Phuketu umí víc rusky než anglicky.

Zkuste s místníma najít nějakou alternativu, pomozte si Google překladačem ale určitě nebuďte smutní z toho, že vaše roky ve škole s angličtinou nikdo neocení.

Super tip je naučit se nějaký základní fráze v jazyku kterým lokálové mluví, ocení to a budou mnohem přátelštější a budou se vám snažit pomoct, věřte mi. Nepříjemnost nastává, když ty fráze máte nacvičený tak dobře, že si místní myslí, že umíte jejich jazyk a spustí, vysvětlit jim to potom bývá náročný. Ale jak sem psala, snaha se cení 😀

Nevědomé plýtvání časem

Tuhle část by za mě měl napsat asi někdo jiný. Jsem královna prokrastinace a i když se snažím, je to se mnou dost hrůza. Nejhorší jsou rána, mám rozjezdy pomalejší než šnek, který couvá.

Zkuste si například udělat nějaký časový rozvrh toho, co chcete který den stihnout a zkusit se prostě hecnout. Jste na tripu omezený čas a samozřejmě toho chcete stihnout co nejvíc a nasát trochu atmosféry. Nicméně nic se nemá přehánět a zase to neberte jako závod o přežití. Pokud pojedete striktně podle plánu, přestane vás to bavit. Místo toho aby jste stihli všechny památky za jeden den, zkuste trochu zpomalit. Moje oblíbená aktivita, kterou jsme na pár dovolených dělali je ta, že se proházíte po městě a střídáte se s vybíráním směru, občas vás to dostane na zajímavá místa. S člověkem jako já to má ještě větší kouzlo, protože úplně dobře neovládám pravá a levá a nakonec skončíme jinde než jsem původně chtěla.

Seznamte se s místními, zeptejte se jich na tip, co by vám doporučili, uvidíte, že na seznam přidáte mnohem zajímavější místa. Ukážou Vám město tak, jak ani průvodce ne.

Těm, co dočetli až sem, chci hrozně moc poděkovat a doufám, že se vám článek líbil a třeba některý z mých tipů jak to dělat, nebo nedělat využijete.

Budu ráda, pokud sem napíšete komentář, nebo budete můj článek sdílet.

© Claire Wöhl